Ondřej s partnerkou Monikou přijíždí do rodných Rychlebských hor. Zdědil tu dům po babičce a těší se, že mu to do života přinese nové příležitosti. Vrací se také Jan, který s sebou, ale místo nadějí veze staré rány. Helena s Martou jsou ve zdejším kraji naopak usazené už dlouho, jenže zatímco jedna touží po klidu, druhá zoufale sní o dítěti.
Dovede tahle pětice najít správné místo pro sebe i pro svá přání? Komu se podaří přizpůsobit a kdo se stane vlkem samotářem?
Marie Hajdová ve svém novém románu z pohraničí píše o tom, jak těžké bývá připojit se ke společenství, aniž bychom se museli vzdát vlastní podstaty. S empatií a smyslem pro detail se ptá: Nejsme to my, kdo sám sobě staví ty nejpevnější hradby?
Marie Hajdová(1986) je redaktorka, překladatelka a spisovatelka. Vystudovala knihovnictví a informační studia na Filozofické fakultě UK, ale už během studií začala pracovat jako nakladatelská redaktorka. V roce 2019 se i se synem vrátila zpět do rodného Jeseníku a v současné době pracuje na volné noze a spolupracuje s řadou předních českých nakladatelství. Návrat do rodného kraje ji inspiroval k napsání debutového románu Jeřabinový dům (2022). Její povídka Hlasy jara byla zařazena do mimořádně úspěšné antologie Sudety: Ztracený ráj (2025). I děj druhého románu Kdo chce s vlky býti (2025) zasadila do Rychlebských hor.
To, že svoboda není samozřejmostí, nám dějiny připomněly už mockrát. Rádi bychom vás proto pozvali do Válečného muzea, kde si připomeneme 17. listopad 1939 a 1989 - dva mezníky, které hluboce ovlivnily naši zemi i každou českou rodinu. V části věnované roku 1939 si připomeneme mimo jiné i Jana Opletala, jehož smrt po brutálním zásahu nacistů se stala symbolem odporu českých studentů proti okupaci. Rok 1989 nám zase ukáže sílu lidí, kteří se po desetiletích útlaku dokázali postavit za pravdu, slušnost a návrat k demokracii.Autorkou výstavy je K. Hartmanová, Knihovna PF UK. Otevřeno v otevírací dobu muzea
Živé pochodně jako forma politického protestu. Jan Palach a ti druzí...
Jsou chvíle v dějinách, kdy slova nestačí. A tak někteří lidé sáhli k tomu nejkrajnějšímu, aby probudili svědomí společnosti. Výstava Živé pochodně připomíná osudy mužů, kteří obětovali vlastní život, aby upozornili na nesvobodu, útlak či bezpráví.
Autorkou výstavy je K. Hartmanová, Knihovna PF UK. Otevřeno v otevírací dobu muzea
Městský úřad ve Vrbně pod Pradědem, Vrbno pod Pradědem | Mapa
Výstava Krajina duše představuje práce žáků výtvarného oboru Základní umělecké školy Bruntál, pobočky Vrbno pod Pradědem. Vystavená díla reflektují emoce, vnitřní prožitky a osobní pohled mladých autorů na svět kolem sebe. Výstava je k vidění od 1. prosince 2025 v Galerii na schodech Městského úřadu ve Vrbně pod Pradědem v rámci otevírací doby. Polední pauza 11.30–12.30
Vlastivědné muzeum Jesenicka - vodní tvrz, Jeseník | Mapa
Interaktivní numismatická výstava, která se snaží hravou formou posílit finanční gramotnost dětí a mládeže a zároveň popisuje zmatky ve financích států zapojených do první světové války. Výstava
Vlastivědné muzeum Jesenicka - vodní tvrz, Jeseník | Mapa
Výstava Z jihu na sever Kamily Reichmannové Vás zavede do prosluněných koutů rodného Slovácka až po Jesenicko, kde nějaký čas žila, kam se ráda vrací a čerpá inspiraci pro svou tvorbu. Kontrasty těchto rozlišných krajin můžete spatřit jak v barevné paletě, tak stylu malby.
