Kdo chce s vlky býti (Paseka, 2025)
Ondřej s partnerkou Monikou přijíždí do rodných Rychlebských hor. Zdědil tu dům po babičce a těší se, že mu to do života přinese nové příležitosti. Vrací se také Jan, který s sebou, ale místo nadějí veze staré rány. Helena s Martou jsou ve zdejším kraji naopak usazené už dlouho, jenže zatímco jedna touží po klidu, druhá zoufale sní o dítěti.
Dovede tahle pětice najít správné místo pro sebe i pro svá přání? Komu se podaří přizpůsobit a kdo se stane vlkem samotářem?
Marie Hajdová ve svém novém románu z pohraničí píše o tom, jak těžké bývá připojit se ke společenství, aniž bychom se museli vzdát vlastní podstaty. S empatií a smyslem pro detail se ptá: Nejsme to my, kdo sám sobě staví ty nejpevnější hradby?
Marie Hajdová (1986) je redaktorka, překladatelka a spisovatelka. Vystudovala knihovnictví a informační studia na Filozofické fakultě UK, ale už během studií začala pracovat jako nakladatelská redaktorka. V roce 2019 se i se synem vrátila zpět do rodného Jeseníku a v současné době pracuje na volné noze a spolupracuje s řadou předních českých nakladatelství. Návrat do rodného kraje ji inspiroval k napsání debutového románu Jeřabinový dům (2022). Její povídka Hlasy jara byla zařazena do mimořádně úspěšné antologie Sudety: Ztracený ráj (2025). I děj druhého románu Kdo chce s vlky býti (2025) zasadila do Rychlebských hor.
VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
